Musím uznat, že Kmen Coffee Roasters s tímto lotem trefili jackpot. Marshmallow Bomb je přesně ten typ experimentální kávy, kdy si říkáte „je tohle ještě vůbec káva?“, ale zároveň nechcete, aby šálek skončil. Intenzivní vůně jahod a marshmallow mě vtáhla už po otevření balení – připomínala mi jahodový tabák do vodní dýmky. A co teprve chuť!

Na tuhle kávu od Fiftybeans jsem se těšil hlavně kvůli chuťovému profilu slibujícímu bonbóny a gumové medvídky – znělo to jako něco sladkého, hravého a neobvyklého. Realita? Sladkost byla přítomná spíše ve vůni, chuť už byla o poznání střídmější a šla spíš do kysela a ovocna. Bonbónová linka mi ale v šálku úplně chyběla.

Tato káva je ideální na léto díky svému svěžímu a pitelnému charakteru, ale při bližším zkoumání mi přišla spíš nevýrazná a lehce nenápadná, bez výraznějších ovocných nebo květinových tónů.

Když jsem viděl chuťový profil Earl Grey, nektarinky, pomerančový džus a sušené brusinky, těšil jsem se na živou, svěží Burundi, plnou ovocné acidity. Realita ale byla jiná – káva byla pražená spíš středně tmavě a většina chutí šla směrem čokolády a těžších tónů. S trochou fantazie bych možná našel třešně, ale jinak se deklarované chutě úplně vytratily.

Vždycky jsem extrémně skeptický, když se v chuťovém profilu kávy objeví něco velmi specifického – a tady to byla kombucha. Doma jsem si ji dlouho pěstoval a pil, takže jsem byl opravdu zvědavý, jak se tahle specifická fermentovaná chuť podaří dostat do kávy. No… nepodařilo. Kombucha nikde, meruňky taky ne – a jediné, co jsem v kávě našel, byla hořká čokoláda, která je spíš důsledkem tmavšího pražení než charakteristickou chutí zrn. Celkově velké zklamání.

Když jsem otevřel balení Kostarika Don Alexis od Boo!, okamžitě mě přivítala intenzivní vůně schwarzwald dortu – sladké, čokoládové aroma s nádechem tmavého ovoce. Chuti samotné kávy potom dominovaly výrazné chutě třešní a malin, což ale rozhodně nebylo zklamání.

Když vidím popis plný lesního ovoce, sladkých citrusů, tropického ovoce a vína, očekávám živou, šťavnatou a komplexní kávu. Honduras Javier Fernandez od Heresy ale přinesl spíš překvapení v negativním smyslu. Ačkoliv jsem se snažil s nastavením hrubosti a extrakce, většinu slibovaných chutí jsem v šálku nenašel. Káva na mě působila spíše jako tmavěji pražená espresso směs, než jako výběrový filtr.

Když pražírna Boo! slíbí ovocnou explozi, rozhodně si nevymýšlí. Kolumbie Nestor Lasso – Ombligon je káva, která mě dostala intenzivní sladkou vůní a šťavnatou chutí, připomínající ovocný džem, džus a bonbony. Odrůda Ombligon je u nás poměrně neznámá, ale pokud takhle chutná pokaždé, začnu si ji hlídat.

Jsou kávy, které ochutnáte a pak na ně zapomenete. A pak jsou ty, které vás tak dostanou, že si jich koupíte hned čtyři balení, jedno z nich téměř rok schováváte v lednici, protože se bojíte, že něco tak skvělého už nikdy neseženete. Kolumbie Lulo od Triple Five Coffee Roasters patří přesně do té druhé kategorie. Když jsem otevřel poslední balení, věděl jsem, že už ho musím vypít – ale část mě si ho chtěla nechat ještě o něco déle.